Starosta, ředitelka, chovanci a hysterie v Chrastavě
Když jsem se nedávno přiznal k depresím, někteří lidé mě varovali, že to může znamenat konec mojí politické kariéry. Nemyslel jsem si to a nemyslím si to ani poté, co jsem to udělal. Věřím, že lidé věří otevřeným politikům, kteří s nimi hrají férovou hru. Krok, který se chystám udělat nyní, je ovšem nebezpečnější, neboť narazí na ještě větší předsudky a hluboce zakořeněné hodnoty a výchovné postupy. Chci se zastat kluků z pasťáku, nové ředitelky a naopak poukázat na určitou falešnost a společenskou nebezpečnost jednání oblíbeného starosty.
I když to nebude populární, stavím se na stranu ombudsmanky, ministryně školství i nové ředitelky nápravného ústavu pro mládež v Chrastavě. Vede mě k tomu vzrůstající vlna agresivity a nepochopení, která se vzedmula poté, co kontrola poukázala na některé nevhodné metody používané vůči klukům, kteří zde jsou na nedobrovolném pobytu. A chci poprosit, aby se čtenáři pokusili pochopit, co se snažím s rozmyslem a chladnou hlavou dělit.
Do čela odporu proti změnám v ústavu se postavil známý chrastavský starosta Canov. A hned ví jako mnozí jíní, že na ty kluky musí platit v první řadě tvrdost a přísnost. Jsou to přece kriminálníci…nebo vrazi, tedy skoro vrazi, v každém případě něco, na co si „slušný člověk“ musí dát pozor.
Starosta Canov, který má můj respekt za některé své boje s úřednickými nesmysly, ale i díky tomuto svému postoji u mě hodně klesl. Proč? Protože často mluví, jen když mu to přinese body a mlčí, když se to nehodí. Jeho kolega hejtman je obviněný policií z korupce a klidně dál zůstává v úřadě. To nevadí. Druhý jeho kolega lítá s Peltou na fotbal a nechá si to ještě zaplatit. Ani to ale nevadí. O tom, že by se někdy vyjádřil negativně ke šméčkům místní ODS, které byl kdysi členem, ani nemluvě…
A tento starosta Canov klidně s rozhořčeným výrazem žádá odvolání ředitelky ústavu, za to, že nechala jednoho z problematických chovanců jet domů a snaží se změnit ústav, kde za předchozího vedení byla i přes velmi přísný režim nejvyšší útěkovost jeho chovanců v ČR.
Je tady někdo, kdo si myslí, že výchova těch kluků v ústavu založená na jejich trestání tím, že jim byl zakazován kontakt s rodiči, nemohli si přidávat jídlo nebo si vybrat typ účesu, k něčemu povede? Já mám zkušenost, že toto jednání s dospělými i s dětmi vede buď k tomu, že je zlomíte, nebo v nich probudíte vzdor. Ani jedno ale k ničemu kloudnému nevede.
Je to tak těžké pochopit, že žádné dítě se nerodí s tím, že z něj bude kriminálník, násilník či narkoman? Je tak těžké si uvědomit, že tito kluci pocházejí většinou z hodně problematických až rozvrácených rodin, rodiče bývají závislí na drogách či alkoholu, v rodinách se vyskytuje domácí násilí, děti při svém vývoji nedostanou to základní, co potřebuje každý člověk – lásku, pochopení, podporu, porozumění.
Je tak těžké pochopit, že tito mladí lidé jsou tak poškození svou vlastní rodinou, že pro ně není vůbec jednoduché chovat se „normálně“? A že pro mnohé z nich nikoliv další tresty a represe, ale naopak pozornost, důvěra či zájem, pocit, že se k nim někdo chová s respektem a zájmem mohou vést k tomu, že se mohou vydat na lepší životní cestu než tu, která skončí za pár let ve skutečném kriminále? Ano, je to cesta složitější, s mnoha riziky, ale také podle mě jediná cesta vedoucí z bludného kruhu.
Četl jsem si internetové diskuse u článku na idnes, který píše o Canovově požadavku na odvolání nové ředitelky. Ta diskuse se stala stokou plnou nenávisti, strachu, nepochopení a odsuzování.
Ano, pokud je někdo tak narušenou osobností, že může být vysoce nebezpečný svému okolí, musí se společnost umět bránit. Ale jen represe k ničemu nevede. Bohužel, v přístupu k sociálně slabším, méně úspěšným, Romům či uprchlíkům je naše společnost plná předsudků a strachu. Je to klasický postup, jak vytěsnit svůj vlastní problém tím, že si najdu někoho, kdo je na tom ještě hůř než já a na tom si procvičím svaly nebo zchladím žáhu.
Já osobně vidím jako zásadní nebezpečí volání po tvrdosti a plošné odsuzování kohokoliv, ať už se jedná o tyto kluky, Romy, uprchlíky, komunisty, Židy nebo sudetské Němce. Řešení naopak vidím ve schopnosti vidět osobní příběh každého člověka, ve schopnosti pochopit, že někteří z nás se narodili do lepších, jiní do horších a někteří do hrozných podmínek. Že jsme obdařeni různou mírou inteligence, sociální vnímavosti a empatie. A v pochopení toho, že i když je odsouzení někoho jednou z nejjednodušších věcí na světě a skoro všichni to denně děláme, k ničemu to vlastně nevede.
Jan Korytář
1939 - 1945 - 1968 - 1991
Při příležitosti výročí zahájení okupace zbytku tehdejšího Československa německou armádou dne 15. března 1939 jsem připravil malé srovnání toho, co našemu národu způsobily obě velké okupace, které jsme zažili v minulém století.
Jan Korytář
T. G. Masaryk k válce na Ukrajině: „Rozčilení není program!“
Včera jsem konečně pochopil, proč se asi nemůžu shodnout s některými lidmi, kteří mne označují za součást páté kolony Ruska, rusofila, zrádce nebo jen odsuzují, co píšu o Ukrajině.
Jan Korytář
Proč na demonstraci proti chudobě přijelo tak málo lidí?
Jen pro pořádek: začít demonstraci 5 minut po dvanácté, v době oběda, mi nepřišlo moc chytré. Ta symbolika byla zbytečná. Proč ne raději odpoledne? Ale to není to hlavní. Jde mi víc o samotný název a smysl té akce.
Jan Korytář
Ozdravovna duše J. K. - dnes o paradoxech deprese
Deprese. Žiju s ní roky. Díky lékům a částečně změně životního stylu už to docela jde. Díky za optání. Opravdu. Přesto mne nepřestává překvapovat jedna věc. Resp. konečně jsem si to více uvědomil.
Jan Korytář
Příběh sobotního dopoledne s nečekanou pointou...
Ve Student Agency se prý včera rozbil autobus. To se stane. Namísto toho, aby našli jiný nebo zrušili některé spoje, napsali už jen, že tento spoj bude mít zpoždění, ale nebyla to pravda. Ten autobus vůbec neměl přijet.
Jan Korytář
5 + 1 pohled na Prague Pride - najdete zde i ten Váš?
Dovolím si tady dnes ukázat několik pohledů na akci Prague Pride s mými komentáři a Vy si můžete vybrat ten, který Vám bude nejvíce konvenovat. Případně dočíst až do konce a zamyslet se, zda...
Jan Korytář
Ukazuje Finsko cestu Ukrajině? A lze Rusko alespoň trochu chápat?
Tento článek není určen pro ty, kdo mají v rusko-ukrajinském konflliktu jasno a žádná diskuse je nezajímá. Na příkladu Finska a jeho nedávných dějin bych rád ukázal, jak lépe rozumět dnešní situaci a kudy z ní možná vede cesta.
Jan Korytář
Trestáme ty nejvíce zraněné...
Pan Gabor Maté je světově nejproslulejším expertem na téma dětského traumatu a jeho vlivu na vznik závislostí. Jeho věta "Trestáme ty nejvíce zraněné" je za mě osobně trefa do černého a jeden z největších objevů posledních let.
Jan Korytář
Velikonoční test pro odvážné - jaký jsem vlastně já sám člověk?
Pokud byste si rádi přečetli něco "hezkého" o Velikonocích, následujícím řádkům se raději vyhněte. Nepohladí Vás po duši, nezařídí úsměv na tváři. Jde mi o něco jiného. Porozumět trochu více tomu, jak vlastně sami "fungujeme".
Jan Korytář
Bylo příčinou tragédie ponižování skryté za úsměvem a slovy o nutné přísnosti?
Vražda není přijatelný způsob řešení problémů. Odsouzení takového činu je zcela na místě. Volání po co nejpřísnějším potrestání toho žáka mi přišlo ale jako předčasné. Důležitější je přece přijít na to, proč se to celé stalo.
Jan Korytář
Škola - základ života. Ale jde o to jaký...
Citát z diskuse na mém profilu: "Opět by to chtělo zavést tresty na školách. Dát do rukou učitelům spět dutky a rakosky. Zavést ve školách prostě tělesné tresty a ukázat žákům kdo je ve třídě pán.
Jan Korytář
Kdo udělá chibu, je blbeček?
Přiznal jsem v jednom článku, že nevím, že se důchody přidávají poměrně. Kdo má hodně, dostane víc, kdo málo, ten méně. Myslel jsem, že když si přečtu, že vláda přidá důchodcům 300 Kč, že to je všem stejně. Spletl jsem se.
Jan Korytář
Veřejná omluva Angele Merkelové za některé spoluobčany
Kancléřku Merkelovou přivítala podle tisku část Čechů pískotem a skandováním vulgárních hesel. To část lidí skutečně nemá v hlavách ani trochu rozumu?
Jan Korytář
Tak si večer v klidu meju nádobí a pak...
...mě napadlo, že si k tomu pustím Český rozhlas. Tam zrovna šel rozhovor se zástupcem ombudsmanky Stanislavem Křečkem: Když jsem ho chvíli poslouchal, málem jsem upad...
Jan Korytář
Nový 21. srpen někdy v budoucnu a jak mu zabránit
Jak bychom měli připravit, až nás v budoucnu zase někdo bude chtít "osvobozovat" nebo "zachraňovat", ať už z jakékoliv světové strany, aby ho přešla chuť nebo toho brzy litoval?
Jan Korytář
Vážení nepřátelé muslimů a uprchlíků,
nechci odsuzovat vás, kdo máte strach z islámu a násilí a voláte po rázných opatřeních. Jen vás je chci poprosit, zda byste se alespoň na chvíli nedokázali zamyslet nad poselstvím jednoho muže.
Jan Korytář
"Všetko je rozkraděné" nahradilo nově "lidé to chtějí..."
Koukám, že máme v České republice zaděláno na velký problém. Ale ne s uprchlíky. S Babišem. Už to došlo i takovému optimistovi, jako jsem já.
Jan Korytář
Příběh o jiném chlapovi, co stále prohrával, ale nevzdal to.
Na stáži v USA jsem slyšel jeden zcela opačný příběh, než který je spojen s Andrejem Babišem. Mluvil jsem s jedním poslancem za Demokratickou stranu v Utahu.
Jan Korytář
Mám rád policajty i pokuty. Vážně.
Nesmějte se mi, myslím to smrtelně vážně. Musím se zastat městských strážníků, kteří vybírají pokuty za dopravní přestupky. To, že jim to chce nyní někdo zase zakázat, je potřeba jednoznačně odmítnout.
Jan Korytář
Nejsem blázen. Proto se léčím.
Letos v únoru jsem jeden večer sedl do auta, nechal za sebou všechny úkoly, problémy, plány a odvezl se do psychiatrické léčebny. Ten večer jsem zjistil, že mi nezbývá nic jiného, než si přiznat, že potřebuji odbornou pomoc.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 29
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2544x